Dívenka s motýly v očích

3. září 2016 v 21:29 | Butterfly Girl
Ještě mi není ani patnáct a většina lidí se smíchem říká, že přeci není možné, aby si tak mladičká holka jako jsem já prošla nečím co by na ní zanechalo následky. Smutné je, že je to možné.

Určitě teď zním jako spousta teenagerů, kteří své okolí přesvědčují o tom, že i v jejich věku je život těžký a že i oni mají reálné problémy. Samozřejmě je na tom něco pravdy, ale na druhou stranu, většina lidí jen s úsměvem pokývá hlavou a myslí si své. "Další přecitlivělý puberťák který jednoho dne dospěje a uvidí že to, co považoval za problémy je denní záležitost." Vše co jsem tímto chtěla říct je: "Jen se příliš starám o to co si o mě lidé myslí, a tak nechci abyste si hned na začátku článku řekli, že jsem další holčička které trochu skáčou hormony."

Teď abych se konečně mohla dostat k tomu kdo vlastně jsem. Jsem dívenka s motýly v očích. Tak mě nazval můj dobrý přítel. Kluk který s láskou i nenávistí probouzí k životu postavy, monstra a hlavně motýly. I já jsem se postupem času stala jednou z jeho postav. Stala jsem se královnou. Královnou která postrádá království a korunu. Stále jsem ale jen dívenka, dívenka která má díky němu stovky motýlů v očích.
Jsem taky studentka, naprosto normální holka která chodí na gympl a má tam své kamarády i nepřátele. S nepřáteli to bylo prvních pár let těžké, už jen kvůli mé lásce k tvrdší hudbě a černé barvě mě měli za celkem zvláštní osobu. Pak to začali dávat najevo. Uprímně, na gymnáziu jsem si prožila nejlepší i nejhorší chvíle ve svém dosavadním životě. Těch špatných bylo dost, každodenní bití dvířky od skříněk, schazování ze schodů a posměšky nebyli příjemné, ale možná právě díky tomu jsem teď člověkem který se snaží každého pochopit. Člověkem který ač chápe jak se lidé cítí ve všemožných situacích nikdy nepochopí důvod šikany, člověkem který ač chápe proč lidé občas ubližují sami sobe nedokáže pochopit proč si ubližují navzájem. Čím dál častěji ležím a dívám se do stropu a uvnitř vše vře nepochopením, pochopením a vztekem.
Vztek. Další moje důležitá část. Nemám teď namysli vztek člověka kterému pravě jedoucí auto postříkalo bílé kalhoty bahnem. Mám na mysli vtek při kterém mám chuť vyhodit do povětří nejlépe celý svět. Vztek při kterém jsem schopná jen sedět, zarytě koukat do země a přemáhat se abych nerozbila to co mi zrovna leží po ruce. To bývá velice často mobil nebo kytara. Dvě věci které používám denně a bez kterých bych nebyla schopná fungovat. Stejně je to s lidmi. Nechápu proč, ale nejčastěji cítím neuvěřitelný vztek a nenávist vůči těm, které mám nejradši. Je to poměrně zdrcující.
Nejsem ale jen smutná, rozzlobená a plná nenávisti. Je spusta věcí které mám neuvěřitelně ráda. Jsou to drobnosti jako zimní rána naplněná horkým čajem a sledováním krkavců, západy slunce při kterých si připadám jako Malý Princ, hudba, má kytara a knihy. Je ale také spousta věcí které mám ráda natolik, že si bez nich samu sebe nedovedu představit. Rodina, přátele, creepypasta (ano, vážně, čtete správně), protože díky creepypastě jsem poznala tolik lidí že je to takřka nemožné. Poznala jsem jednu z mých nejlepších kamarádek díky které jsem se změnila k lešímu, poznala jsem úžasnou skupinu lidí která mi vždy ochotně pomůže s jakýmkoliv problémem a poznala jsem chlapce který mě jmenoval královnou a vnesl do mých očí stovky motýlů. On je jedním z důvodů proč jsem se rozhodla začít psát, vždycky ke mě promlouval skrz příběhy u kterých jsem až nezdravě často plakala. Já ho nechci rozplakat, chci vytvořit vzpomínku. Pro mě, pro něj, pro mé přátele a snad i nepřátele.
Doufám že jednou si budu tenhle i nadcházející články pročítat při zimním ránu s horkým čajem v ruce, ošívat se nad tím jak jsem byla mladičká a do jisté míry vlastně hloupá, usmívat se při myšlence kolik přátel mi z těchhle let vydrželo a nostalgicky pokyvovat hlavou při pročítání mých pocitů a dojmů z teď ještě stále budoucích událostí.

Dívenka s motýly v očích
Vaše Butterfly Girl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ghoul Ghoul | 3. září 2016 v 21:38 | Reagovat

Má drahá Lady :)
Jsem nesmírně rád že když já neměl sílu s tím pokračovat, převzala jste žezlo a začala konečně pořádně vládnout :3 Přeji vám do vaší vlády spoustu úspěchů a nezapomeňte že... Na stráži vám vždy budu rád stá, jakožto i doteď :) Nechť je padlým země lehká a těm živým nebe volné :)
váš bývalý Lord Butterfly a nynější velitel královské Gardy, Frederick...

2 STIAK STIAK | E-mail | Web | 3. září 2016 v 23:29 | Reagovat

U almost made me cry for some reason dearie qwq

Každopádně keep doing, sweetie x3

3 thebutterflygirl thebutterflygirl | E-mail | Web | 4. září 2016 v 0:11 | Reagovat

[2]:
Oh god.. I feel so proud ^^

4 Ghoul Ghoul | 4. září 2016 v 23:26 | Reagovat

[3]: You have to be

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama